Reklama
 
Blog | Tomáš Dvořák

Neprůhledné nákupy letounů

Na ministerstvu jsou nové tváře, ale výběrová řízení na důležité vládní zakázky jsou zřejmě stále ve stejné režii. Alespoň na venek se tak situace může jevit. Týká se to i nové smlouvy o pronájmu stíhaček?

Na počátku byla zveřejněná depeše soukromé americké agentury Stratfor, která unikla pomocí Wikileaks na začátku roku 2012. V ní se psalo, že česká armáda stojí o nákup amerických stíhaček F16. V této tajné depeši dále stojí, že Američané jsou ochotni stíhačky poskytnout, ale za velmi vysokou cenu. Češi proto přicházejí s nápadem, aby stíhačky nakoupily i okolní země a tím byla jejich cena snížena a zjednodušen i servis. V depeši se řeší i možnost výstavby protiraketové obrany. Tyto informace nebyly nikdy oficiálně potvrzeny, a to jak českou, tak ani americkou stranou.

Je rok 2014 a situace se rapidně mění. 12.3. podepisuje vláda s ministrem obrany Stropnickým prodloužení smlouvy o pronájmu švédských nadzvukových stíhaček Gripen. Nově bude smlouva trvat až do roku 2027 a švédská strana nabídla lepší servis a modernizaci původních strojů. Cena činí více jak dvacet miliard korun. Zdroje z armády většinou tomuto kroku tleskají a popisují to jako dlouhodobé a správné řešení.

Situace ovšem mohla vypadat úplně jinak.  Podle serveru lidovky.cz nabídla americká strana kontrakt v podmínkách naprosto shodný s tím švédským, ale za výrazně nižší pořizovací cenu. Naposledy se pokusila americká strana tu českou kontaktovat letos v únoru. Nabídka zněla následovně: čtrnáct stíhaček F16C a D a vybudování servisního a logistického-výcvikového centra. Kontrakt obsahuje i výcvik pilotů a příspěvek na náhradní díly a palivo, to vše za zhruba deset miliard korun, tedy za polovinu švédské ceny. Česká strana na tuto nabídku vůbec nereagovala a podepsala kontrakt se Švédy.

Reklama

Štědrost americké nabídky se dá vysvětlit různě. Kdyby se nákup stíhaček uskutečnil, mohla by americká strana podobnou nabídku učinit i Slovensku, které nutně potřebuje nové stroje místo již zastaralých Migů-29. Tím by se pro Američany také zlevnily dodávky, které by tak mohly rovnoměrně poskytovat Polsku, Česku i Slovensku.  Druhou možností je současné snižování armádních stavů v americké armádě a zbavování se starších strojů, tomu ovšem neodpovídá nabízený typ stíhaček, jedná se totiž o modernizované letouny F16C a D s pokročilou verzí bloku 51/52, které jsou stále aktivní v americké výzbroji.

Proč česká vláda na nabídku neodpověděla tak zůstává nadále záhadou. Chování je to velice podivné a to zejména v době, kdy je česká armáda velice podhodnocena a vyžaduje značné výdaje ji jen udržet v akceschopnosti. Se vstupem do systému NATO jsme také přislíbili naší vojenskou kooperaci a aktivní pomoc v rámci společné obrany, to zatím naše technologie neumožňuje.

 

                Česká stíhačka Saab JAS-39 Gripen