Podíl výdajů Ministerstva obrany k HDP v roce 2007 činil 1,55%, v roce 2013 to bylo již pouze 1,08%. Havarijní stav naší obrany nejlépe dokládá inspekční cesta ministra Stropnického ke 4. brigádě rychlého nasazení v Žatci. Na ministra se ihned spustila vlna kritiky. Tamní stav je tak špatný, že mnozí vojáci si své vybavení musí kupovat za své peníze z armyshopů. Využívá se stále velice zastaralá technika, například nákladní vozy V3S, některé z nich jsou v naší armádě již od šedesátých let.
Armáda se tak dostává do situace, kdy vedle moderních transportérů Pandur II, stojí vojáci v rozpadajících se uniformách a vybavení, které si mnohdy pořizují na vlastní náklady. Právě nákup těchto vozidel, který zadala již vláda Mirka Topolánka v roce 2009, byl opředen řadou pochybností, které dodnes vyvolávají mnoho otázek. Ovšem nákup obrněných transportérů byl poslední velkou zakázkou Armády ČR a zřejmě to tak na dlouho zůstane. V roce 2009 vydal generální štáb požadavek na pořízení 199 obrněných vozidel v 18 bojových verzích. Nakonec bylo pořízeno pouze 107 vozidel omezených variant. Jak uvedl v pořadu DVTV Náčelník generálního štábu Petr Pavel, bude potřeba tento stav doplnit o vozidla spojovací a velící, která v první zakázce nebyla pořízena. Chybí tak taktická vozidla velitelství štábu a často jsou využívány staré transportéry BVP, které ovšem nelze použít v aliančním systému obrany. Právě použitelnost naší armády v aliančním systému vyžaduje nákup minimálně 90ti nových vozidel a to výhradně pro 4. brigádu, která má být zařazena jako náš příspěvek pro NATO ke kolektivní obraně, ke které jsme se zavázali. Jak říká sám Petr Pavel, je to minimum toho co je momentálně potřeba. Do budoucna by bylo potřeba pořídit ještě minimálně dalších 100 vozidel pro 7. brigádu. V pořadu DVTV uvedl ministr Stropnický, že s nákupem 90 nových vozidel se neuvažuje, ale zhruba 35 by se jich pořídit mělo. Bude proto vypsán tendr na nová velitelská a spojovací vozidla, která ale nutně nemusí být typu Pandur.
Stále aktuálnější je i tendr na nové vrtulníky. Armáda v současnosti využívá vrtulníky typu Mi-171Š, které byly pořízeny v rámci deblokace ruského dluhu vůči Česku. Všechny dodané vrtulníky byly nové, ale v již zastaralém typu a potřebovaly tak nutnou renovaci, ta jejich bojové nasazení a životnost o trochu zlepšila, ovšem tento typ vrtulníků doslouží zhruba v letech 2018 až 2020, poté bude třeba nasadit vrtulníky nové, které budou mít možnost zařazení do kolektivní obrany aliančních sil. Tendr by měl být podle Petra Pavla vypsán zhruba v roce 2015.
Všechny tyto zakázky budou vyžadovat značné finance, které určitě nepokryje pouze prodej nepoužívaných kasárenských objektů. Bude třeba značně zvýšit výdaje pro Ministerstvo obrany, což se z dlouhodobého hlediska zdá jako nereálné. Ministr Stropnický ovšem slibuje dílčí změny a odstranění alespoň těch nejpalčivějších problémů. Příkladem by nám mohlo být Polsko, které na armádu již v současnosti vydává zhruba 2% HDP a hodlá tuto částku do budoucna ještě navýšit. Na ministrovi a celé vládě tak leží možnost vymanit se z nehezké pozice černé ovce aliančních sil.
Zdroj: www.acr.army.cz